Studnický masopust. Fenomén lidových tradic a obyčejů pořádaných každým rokem na Českomoravské vrchovině. Podle etnografů z Národního muzea zůstaly masopustní obchůzky, vostatky, dlouho nepovšimnuty, ačkoli se konaly pravidelně a bez přerušení v obcích kolem Hlinska, především pak ve Studnicích, Košinově, Zalíbeném, Hamrech a Vortové.
Profesor Ludvík Baran odhaduje, že se tato lokální kultura udržuje 200 – 250 let. Masopust v těchto obcích představuje velké pouliční divadlo, kterého se zúčastňují nejen aktéři v maskách, ale také vesničané a přihlížející diváci. Nejobdivovanější jsou na masopustních figurách jejich kroje a masky. Jedny z nejkrásnějších je možno spatřit každoročně ve Studnicích u Hlinska při tradiční masopustní obchůzce.
Kroje, masky a rituály se za dlouhá léta prakticky nezměnily. Změnili se pouze aktéři, kteří pečlivě udržují místní tradice. Některé masky se v rodině předávají z otce na syna, jiné se každoročně opravují nebo obnovují, vždy výhradně mladí chlapci a muži. Masopustní průvod představuje skupina hezkých /červených/ maškar – laufr, 4 turci a žena, dále skupina černých /škaredých/ maškar, kam se řadí kobyly, rasové, kominíci, slamění, židi a někdy medvěd s medvědářem.
Vesnické masopustní obchůzky a masky z Hlinecka byly v roce 2010 zapsány na Reprezentativní seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO.
Začátek obchůzky je v 9 hodin.
