Norského bohemistu a žurnalistu Terjeho B. Englunda zajímá střední a východní Evropa, zejména Česko, kde posledních pětadvacet let žije. Svědčí o tom jeho novinové články a knihy – aktuálně titul, v němž podrobně mapuje československé špionážní aktivity v souvislosti s Norskem od únorového převratu 1948 až do pádu komunismu v roce 1989 a zasazuje je do širšího kontextu politických, obchodních a kulturních norsko-českých vztahů i dění v Evropě. Nechává přitom promlouvat archivní materiály i pamětníky a před očima čtenáře vykresluje konkrétní lidské příběhy a osudy. V knize se tak objeví Milada Horáková či Karel Kryl, spisovatel Egon Hostovský i generál František Moravec, jenž kdysi z Londýna poslal Kubiše s Gabčíkem do Prahy vykonat atentát na Heydricha.
Vedle toho sledujeme popisy mazaných a ještě mazanějších špionážních postupů, při nichž většinou jedna strana zapomněla, že druhá strana může být stejně chytrá, ne-li o tah dopředu… Málokdo by čekal, že právě vztah komunistického Československa s Norskem bude tak špionážně aktivní. A málokdy by též čekal, že takřka třicet let po listopadové revoluci nebudeme vědět o činnosti StB tolik, kolik by bylo třeba. Terje B. Englund je tak „špiónem“, který rozhodně pozdě nepřišel.
Debaty se společně s autorem zúčastní historik Petr Blažek z Ústavu pro studium totalitních režimů, badatel Radek Schovánek, zabývající se minulostí komunistického režimu, a překladatelka Zuzana Hlavičková.
Uvádí Denisa Novotná.
Pořádá Knihovna Václava Havla ve spolupráci s nakladatelstvím Prostor a Skandinávským domem.
Tlumočení do češtiny zajištěno.
více na www.vaclavhavel.cz
